Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Zpravodaj č. 2 / 2008

 

 

Vážený příteli,

 

dostáváš do rukou 2. číslo našeho Klubového zpravodaje, který  tě seznamuje s pořádáním závěrečné akce Klubu BV tj. se speciální výstavou brněnských voláčů. Tato se bude konat    9.-11. ledna 2009 v Lysé nad Labem. Bude to výstava soutěžní Středočeského kraje spojená se speciální výstavami  Klubů – brněnských voláčů, českých bubláků, gigantů, rysů, rejdičů a racků, hýlů a norimberských skřivanů včetně speciální výstavy vodní a chocholaté drůbeže.

Činnost klubu v roce 2008 byla zahájena speciální výstavou  Lysé nad Labem, pokračovala setkáním v Osinadlech,  přehlídkou BV v Litoměřicích a v Práčích.

 

Nyní ke speciální výstavě našeho Klubu brněnského voláče:

 

1.V Příloze přikládám přihlášku na tuto výstavu, která se koná 9.-11. ledna 2009 jako vyvrcholení činnosti Klubu.

2 .Uzávěrka přihlášek je 10. prosince 2008 dle dispozic na přihlášce.

3. Posuzování zvířat je ve čtvrtek 8. ledna 2009.

4 Oproti minulé speciální výstavě se soutěží v našich Memoriálech v 5 kusech, jak jsme zvyklí a minulých výstav.

5. Každý vystavovatel může vystavit libovolný počet brněnských voláčů.

6 .Účast na speciální výstavě by měla pro všechny členy povinností a projevem zájmu o svůj Klub brněnského voláče.

7. Od 10.00 v neděli 11. ledna 2009 se bude konat výroční volební členské schůze Klubu BV – místo konání schůze bude oznámeno na výstavě transparentem dle místa určení to v Lysé nad Labem.

 

Tento zpravodaj č. 2/2008 obsahuje články v poslední době zveřejněné o původu brněnského voláče – Výbor Klubu BV se domnívá, že jsou tyto úvahy konečné a nás všechny by měla hlavně zajímat budoucnost BV bez emotivních projevů neuspokojených jedinců.

 

 

 

        Za výbor Klubu

       Ing. Jiří Veltruský

         jednatel

 

Oznamujeme všem členům Klubu BV, že zemřeli naši 2 členové:

Jaroslav  Pátek, čestný člen Klubu BV                        dne 10.10.2008

Ing. Antonín Sekanina, bývalý člen Klubu BV           dne 20.10.2008

Čest jejich památce.

 

 

 -------------------------------------------------------------------------------------

 

K HISTORII  PRAŽSKÉHO  A  BRNĚNSKÉHO  VOLÁČE

                                       

 

Pražský voláč,  plemeno malých vysokonohých voláčů s opeřenýma nohama a velmi vztyčenou postavou, má zřejmě společný  původ s voláčem brněnským, resp. současný brněnský  je pravděpodobně jeho potomkem nebo blízkým příbuzným.  Již delší dobu, nejméně 100 let je pokládán za vyhynulého. Literární prameny minulého a z konce předminulého století, které můžeme brát v úvahu, se omezují  na několik především zahraničních publikací, z našich je to především  České holubářství ( 1940 ). V něm se J. Voráček sice o tomto holubovi zmiňuje, avšak nikoliv v jeho prospěch. Shromažďuje hlavně důkazy na obhajobu českého ( pražského ) původu voláče brněnského a pražského nikde neoznačuje za samostatné plemeno. Spíše se zdá, že pražský voláč Voráčkovi vadí a jaksi překáží kvůli brněnskému. Z německé literatury  se pražský voláč nevytratil , spíše tomu tak bylo u nás. J. Schitte ve svém rozsáhlém díle Handbuch der Taubenrassen ( 1975 ) uvádí, že pražský voláč je blízkým příbuzným brněnského, je poněkud vyšší, s vyšším postojem a má opeřené nohy.

V knize Dr. Lavalla a Lietze – Plemena holubů ( 1905 str. 171 a 172 ) je z pera člena  redakčního kolektivu Rübesamena uveden stručný, nevyčerpávající popis pražského voláče, včetně kresby holubice v rázu černého čapíka.

Rübesamen uvádí : Tento holub téměř úplně vymizel, dílem tím, že je blízkým příbuzným brňáka, dílem byl vytlačen velkým angličanem. Posledním cílevědomým chovatelem byl zesnulý Albert Berger, knihkupec z Lipska, který před málo lety vlastnil pěkné kusy. Pražského voláče nejlépe popíšeme, máme-li na mysli dobrého brňáka , který je delší, větší a poněkud výše vztyčený. Rovněž tak je silnější než brňáci dříve pěstovaní. V protikladu k brňákovi má pražský voláč opeřené nohy anglického voláče. Základní barva a kresba je čapíkovitá, zejména černá. Já jsem ale v posledních letech neviděl dobré čapíkovité exempláře, nebyli k získání. I když modří a šimli byli ještě v dobré kvalitě, avšak zřídka k dostání, protože toto plemeno je velmi neznámé. Vyskytovali se ojediněle a byli považováni za zakrslé, chybně zbarvené angličany. Délka vyobrazené holubice je 38 cm a výška nohou 13 – 15 cm. Holub sedí dobře na vejcích, lehce a dobře odchovává mladé a má živý temperament. Bylo by politováníhodné, kdyby měl vyhynout, což se bezpochyby stane, nenalezne-li se záchranná ruka.

Jestliže již v roce 1905 bylo upozorněno na nebezpečí vyhynutí pražského voláče, musíme logicky posunout jeho intenzivnější výskyt do hloubky 19. století, odkud máme z odborné literatury zahraniční jen sporé zprávy a naše v I. polovině 19. století ještě neexistovala.

Již v době, kdy vyšlo Prützovo dnes již klasické dílo – Illustriertes Mustertaubenbuch

( 1886 ), byla plemena malých zakrslých voláčů vzájemně směšována až z nich zbyla v současnosti plemena  dvě – brněnský a zakrslý anglický. Myslím, že by nebylo správné, kdybychom dnes tvrdili, že 7 názvů zakrslých voláčů uváděných  Prützem  má jediného společného jmenovatele pokud jde o předky a genetické základy. Již tehdy směřoval vývoj postupně k jednotnému pojetí zakrslého voláče ve střední Evropě, kterým byl a je brněnský voláč. Ostatní příbuzní brněnského voláče  byli postupně zapomenuti a vyhynuli, stejně jako voláč pražský. Nadměrné zúžení šlechtitelských cílů vyústilo sice v překrásného brněnského voláče, ale je jistě na škodu, že se nezachovala další paralelní či příbuzná  plemena malých voláčů , jejichž názvy uvádí Prütz,  včetně voláče pražského. Tak nastalo výrazné zúžení skupiny zakrslých vysokonohých voláčů, které je u ostatních skupin voláčů nezvyklé, neboť každá z nich  má několik  plemen, která zůstala po staletí, i když některá jsou si rámcově, kresebně a tvarově velmi podobná.

Podle dochovaných kreseb však vidíme, že pražský voláč se shodoval s brněnským jen přibližně. Při podrobnějším zhodnocení jeho tvarů je na první pohled zřejmé, že nesouhlasí zcela s tvary brněnského, má poněkud silnější tělesnou stavbu, má delší křídla a ocas, vole spíše hruškovité, za krkem nevyvinuté, opeřené a velmi dlouhé nohy.

Celkový dojem svědčí o něčem jiném než je typ brněnského, což podporuje i velmi vztyčené držení těla. Zavrhovat i po letech pražského voláče  z důvodu jeho opeřených noh je stejné, jako kdyby byl zavrhován voláč anglický  ve vztahu k hladkonohosti voláče francouzského.

Neumeister popisoval brněnské a pražské voláče v roce 1869 také jako hladkonohé. Ovšem

rozlišoval mezi hladkonohým pražským s čapíkovitou  kresbou a rousným sedlatým  pražským. Psal, že pražské voláče viděl prvně v Drážďanech  v roce 1838, koupil  více párů a vzal je do Výmaru. Několik let nato koupil od holubářského obchodníka Christa z Altenburgu tyto holuby znovu. Až do šedesátých let 19. století měl hladkonohé pražské voláče v kresbě čapíků. Psal, že tito holubi jsou velmi pěkní v postavách a nejsou o mnoho větší než brněnští voláči. V roce 1840  získal bělopruhé pražské voláče v Altenburgu. 

První známý pokus o znovuvyšlechtění pražského voláče  provedl Václav Tureček, který ve voliéře č. 66 na brněnské Národní výstavě v roce 1978 vystavil 5 holubů pod názvem pražský voláč. V současnosti se zabývá Josef Svatuška stejnými pokusy a vystavil na  České výstavě v Litoměřicích osm pražských voláčů. Signály o vzkříšení tohoto starého plemena zaznívají i z Německa, kde již byl údajně zpracován i vzorník. Při známé důslednosti a pracovitosti Němců je možné, že se jim to podaří. Byl bych radši, kdyby se to povedlo př. Svatuškovi a plemeno jsme prosadili v rámci Evropského svazu my, zejména také proto, že EE uznává některá „ nová“ plemena voláčů, která s klasikou nemají nic společného.

 

 

Náš brněnský voláč patří k tomu nejlepšímu co vyšlo z českých holubářských dílen prokazatelně již v I. polovině19. století. Stal se celosvětově známým a uznávaným.  Holub je známý   v celé střední Evropě pod názvem brněnský nejméně 130 let. Také významná zahraniční díla vycházející v19. století jej popisují. Patří k našim plemenům u kterých nebyl zpravidla nikdy zpochybňován český původ. Nemáme dosud ale informace a jistotu o tom, jaký byl prapůvod tohoto voláče.

Friederich ( 1863 ) uvádí, že tento voláč díky obchodu přišel z Brna do Německa, a proto se ujal jeho název brněnský. K tomu bych podotkl, že z Brna  do Vídně byli první brněnští voláči vyváženi našimi Němci a odtud putovali dál do německých zemí. Jestliže ještě dnes je

 „ aktuální „ přít se  o tom, zda brněnský pochází z Brna či z Prahy a jejího okolí ( Holubář č. 2/ 2008, str. 5 ), doporučuji, aby  obhájci brněnského původu si vyhledali  informace o tom, kolik brněnských voláčů bylo v Brně vystavováno na výstavách před 100 lety. Informace ze starých brněnských výstav potvrzují, že brněnský voláč byl v té době vystavován v Brně minimálně, např. v roce 1894 byly vystaveny pouze 2 páry.   

 Anonymní autor psal v Geflügel-Börse, že již v roce 1845 byl brněnský voláč viděn v Německu.  Podle Heise přišli tito holubi z Čech a první zprávy v německém tisku o brněnském voláči pochází ze 60. let 19. století. Neumeister ( 1869 ) popisuje brněnské a pražské voláče přesně a zobrazuje je oba jako hladkonohé. Rozlišuje ale mezi hladkonohým pražským v kresbě čapíka a rousným sedlatým pražským voláčem. Uvádí, že pražské voláče viděl prvně v roce 1838 a že nakoupil více párů těchto holubů. Popisuje, že holubi byli pěkní v postavách a nebyli o mnoho větší než brněnští. Později získal z Altenburgu bělopruhé.

Brněnské voláče popisuje Neumeister takto : Jejich stavba těla je podobná, přesto jsou daleko štíhlejší, nohy vysoké a štíhlé a neopeřené…. jsou velmi dobří letci …. křídla jsou zkřížená. Zobák je velmi slabý ….Tito holubi jsou velmi dobrými a vytrvalými letci  

( poznámka M.P – souhlasí s našimi starými informacemi, že brněnští byli honěni  v letu s pražskými rejdiči ) . Zmiňuje se i tom, že pražští a holandští  voláči létají méně. Brněnští voláči jsou ve stejných barvách a kresbách jako holandští a také bělopruzí. To je v souladu s naším starým  lidovým názvem brněnských „ holandčani „. Let brněnských voláčů popisuje Friedrich podrobně jako velmi specifický v porovnání s  ostatními plemeny voláčů  Uvádí i , že barvy a kresby brněnských voláčů jsou shodné s barvami a kresbami holandských voláčů.

Neumeister znal pražské a brněnské voláče již před rokem 1840 velmi dobře, což vyplývá z jeho informací o těchto plemenech. Podle Baldamuse ( 1878 ) byli naši brněnští nazýváni v Rakousku  holandskými, v Anglii jako rakouští a v Německu jako brněnští. 

Prütz k původu brněnského uvedl, že není známo, zda prapředek brněnských  pocházel  z Polska, Ruska nebo z hloubky Asie. Tento názor Prütz ale ve svém dalším díle z roku 1904

( Kropftaubenbuch ) již neopakuje. Potvrzuje ale, že brněnský voláč přišel do Německa poprvé z Brna .

O brněnském a pražském voláči nalezneme mnoho informací i u dalších autorů ze II. poloviny 19. století. Nejsou bohužel jednoznačné a v některých záležitostech si i odporují.

Nepochybně lze ale ze staré literatury vystopovat souvislosti  mezi francouzským, saským, zakrslým anglickým, brněnským a pražským voláčem.  Jak to ale doopravdy přesně bylo, nelze zřejmě v současnosti již přesně zjistit.

Staré informace z Německa již z I. poloviny 19. století potvrzují, že vývozy voláčů z Čech a zejména z Prahy ( o Brnu jsem nenašel žádné ) na německé holubářské trhy dokladují  jejich oblíbenost u nás a náš rozhodující podíl na jejich vzniku.

Zajímavá byla reakce našeho Sdružení svazových soudců na valné hromadě  konané 4. února 1928 ke článku J. Vrbky zveřejněném v „ Chovatelských besedách „ v r. 1927 k původu brněnského voláče, která v podstatě zavrhovala  původ brněnského na Moravě, resp. v Brně. Naše žabomyší spory o tom, zda brněnský voláč pochází z Prahy nebo z Brna vyřešil překvapivě německý klub brněnských voláčů ( založený 1910 ), který uvádí ve standardu tohoto voláče původ : Čechy a Morava, zejména Praha a Brno.

Vezmeme-li v úvahu informace Špatného ( 1862 ), chovali se brněnští v Čechách dávno před spory moravského patriota Vrbky s naším svazovým holubářským vedením  ve věci místa původu brněnského voláče. Namísto  těchto sporů musíme ( a to je naše ostuda ) vzít v úvahu informace o našich voláčích včetně brněnského z německé literatury a časopisů z I. poloviny 19. století, protože z té doby naše písemné zprávy nemáme. Značný a překvapující výskyt brněnského voláče v Čechách již koncem 19. století potvrzují i někteří naši staří autoři ( např. Braun ). Osobně mně překvapily i ústní informace  našich starých holubářů, kteří mi totéž potvrdili ( Lukeš, Bláha aj. ) a kteří pamatovali holubářské časy před I. světovou válkou.

V té době se brněnští chovali nejen ve městech, ale kupodivu hojně i na vesnicích ( viz Braun ).

Velké změny v chovných cílech brněnského  přinesla až 70. a 80. léta 20 století, kdy jsme velmi opožděně objevili značný šlechtitelský pokrok dosažený u brněnských voláčů v Německu. Řada odtud dovezených holubů včetně některých nových rázů u nás již nechovaných podstatně přispělo k  znovuoživení a zkvalitnění chovů brněnských voláčů u nás. Vedle dokonalých tělesných tvarů by si měli brněnští zachovat i některé původní charakteristické životní projevy.

 

M. Petrovský 22. 7. 08.

 

Se souhlasem autora zveřejněno v Klubovém zpravodaji

 

    

 

 -------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 SEZNAM ČLENŮ  KLUBU chovatelů holubů brněnských voláčů

------------------------------------------------------------------------------------

Chovatel                                                                     barevný ráz

__________________________________________________________

 

 

 1. Baláš Jan                                                    černý bělopruhý

    čp. 416                                                             isabela

    592 62  Nedvědice

    724 523 910

 

 2. Cintula Juraj                                                  

    Šajdikovské Humence 118

    906 07 Slovensko

 

 3. Černý Václav                                             modrý bělopruhý

     Na Lánech 18

     570 01 Litomyšl

     461 612 922

     607 660 553

 

 4. Čierťanský Roman                                           

     Horní Trnávka 11

     966 01 Přestavlky

 

 5. Dostál Vít                                                  modrý černopruhý

     Chotělice 14                                                   tygr. kapratý

     503 53 Smidary                                              červený sedlatý, isabela, plavý

     495 496 329                                                    červenopruhý a kapratý, plavý

     724 346 824                                                    žlutopruhý a kapratý, křížení  

 

 6. Drahokoupil Ivo Mgr.                           modrý sedlatý

      Damnice 35

      671 78 Jiřice

      515 331 689

      602 734 624

 

 7. Drobílek Jiří

     čp. 201      

     664 67 Syrovice

     721 428 785

 

  8. Fila Marek                                                 bílý

      Starovice 322

      693 01 Hustopeče

      519 413 080

      602 256 170

 

 

  9. Grebáč Juraj                                            černý plnobarevný

      čp. 409                                                           tygr

      906 06 Vrbovce

      0042 134 654 8007

      0042 190 857 8365

 

10. Hašek Petr                                                 černý, červený, modrý a žlutý

      Alešova 1139                                                bělopruhý

      511 01 Trutnov

      481 324 646

 

11. Holubec Oldřich                                      černý, červený a žlutý

                                                                             čapík, tygr

       Valteřice 127

       514 01 Jilemnice

      

 

12. Houdek František                                     černý a červený čapík

      Zelená 314                                                    tygr a plnobarevný

      533 72  Moravany

      603 389 188

 

13. Jankovič Vladimír                                                        

       906 02 Dojč 445

       Slovensko

 

14. Janoušek Zdeněk

       Podhradí 163

       276 01 Mělník

 

15. Janoušek Ivan                                        žlutý, červený bělopruhý

       Zborovská 1394                                                    tygr

       511 01 Turnov

       485 177 418

       728 760 181

 

16. Jelínek Jaroslav                                             bílý, černý tygr

       Plátěnice 10

       503 02 Pardubice 2

       

17. Jevický Vladimír                                             isabela, černý sedlatý

      Žákova 121

      332 04 Nezvěstice

 

18. Kaňka Miroslav Ing.                                                            

      Tyršova 288/III

       392 01 Soběslav

 

19. Klejch Jiří                                                      modrý černopruhý

      Zahajská 44

      570 01 Litomyšl

      461 613 927

      777 341 082

 

20. Knespl Josef                                                   bílý

      Okružní 251

      570 01 Litomyšl

      607 109 720

 

21. Kolář Miroslav                                             bílý, isabela

      513 13 Řečany u Prahy

      466 932 354

 

22. Koloušek Josef                                       modrý černopruhý

      čp. 11

      373 49 Mydlovary

      387 985 079

 

23. Kostkuba Josef                                       černý čapík

      Radkovice 22

      334 01 Přeštice

      602 887 348

 

24. Kročil Miroslav                                      červený plnobarvný a sedlatý

      čp. 85 

      671 78 Suchohrdly

 

25. Křivák Alois

      Lhotka 107

      687 35 Hradčovice

      776 342 990

     

26. Kubica Rudolf                                           isabela, žlutý a červený

      Pržno 59                                                         bělopruhý

      756 23 Jablůnka nad Bečvou          

 

27. Kučera Roman                                         černý sedlatý, srdcový

      Chmelík 8

      570 01 Litomyšl

      604 534 984

 

28. Langr Jan                                                 modrý, černopruhý, šiml,

      čp. 83                                                             žlutý a bílý

      569 51 Morašice

      461 613 750

 

29. Ludvík Jan                                                bílý

      čp. 80

      664 67 Syrovice

     

30. Ludvík Jiří                                                 bílý, plavý žlutopruhý, šiml

      Komenského 600                                          modrý šiml

      664 42 Modřice

      608 467 356

 

31. Maňák Milan                                                 

      Antošovice 17

      257 89 Heřmaničky

 

32. MACH Jiří                                                    modrý černopruhý, šiml

      Jiráskova 671

      535 01 Přelouč

      466 958 912

      602 387 889

 

33. Mazák František                                       bílý

      B. Martinů 33

      370 01 České Budějovice

      387 425 870

           

34. Navrátil Jiří

      Lípy 5

      783 42 Slatinice 

 

35. Novák Milan Ing.                                      bílý, modrý srdcový

      Na Lánech 82

      571 01 Litomyšl

      461 615 718

      605 756 533

 

36. Obermeier Manfréd                              modrý bělopruhý

      Bušovice 138

      338 24 Břasy

      371 781 618

 

37. Pauzr Bohuslav                                         černý, červený čapík tagr

      Nové Město 295

      471 41 Dubá

       487 870 174

 

38. Pecka Josef                                               černý tygr

      Zadní Chlum 7

      262 34 Milešov nad Vltavou          

     

 

39. Popelka Bohumil                                      žlutý, červený

      Dolní Novosadská 29

      779 00 Olomouc

      585 414 344

      732 124 869

 

40. Potěšil Jiří Ing.                                       černý, černý tygr, černý srdcový

      Sakařova 636

      530 03 Pardubice

      466 264 092

      602 104 518

 

41. Pufer Vladimír                                            černý sedlatý

      Plešivec 340

      381 01 Český Krumlov

      380 729 128

 

42. Růžek Eduard                                            bílý

      1. máje 1173

      511 01 Turnov

      048 123 564

 

43. Smíšek Josef                                             bílý, žlutý tygr, isabela

      Do Újezda 285     

      190 11 Praha-Běchovice

      721 784 636

 

44. Svatuška Josef                                       červený, žlutý bělopruhý isabela

      Obora 4

      440 01 Louny

      415 676 540

      605 175 793

 

45. Svozil Josef                                               žlutý plnobarevný, sedlatý

      Zahradní 205                                                 andaluský

      692 02 Pavlov

      625 515 059

      602 360 997

 

46. Šimek Igor MVDr.                          

      692 01 Mikulov

 

47. Valenta Miloš                                         černý čapík, tygr

      Rosweltova 192/IV 

      503 51 Chlumec nad Cidlinou

     

 

48. Veltruský Jiří Ing.                                 černý bělopruhý,

      Na Kloboučku 475                                        černý sedlatý

      262 72 Březnice

      318 982 767

      603 839 135

 

49. Vít Vlastimil                                                plavý červenopruhý,

      Vychodilova   7                                             plavý žlutopruhý

      616 01 Brno

      541 243 205

 

50. Vízek Oldřich                                             plavý žlutopruhý

      Družstevní 187/VII                                       žlutý

      290 01 Poděbrady

      325 630 366

 

51. Vrba Jaroslav                                            bílý, modrý černopruhý

      Pražská 261

      411 18 Budyně nad Ohří

      416 863 040

      602 142 420

 

52. Vyoral Miroslav                                     plavý žlutopruhý, červenopruhý,

      Hlavní 30/65                                             modrý červenopruhý, šiml, kapratí

      747 71 Brumovice                                 ve všech barvách, černí, tygří, čapíci

      777 140 106

 

53. Zaňát Miroslav

      Šajdikovské Humence 10

      906 07 Slovensko

 

54. Zaoral Martin                                         bílý, modrý černorpuhý

      Husova 540

      691 83 Drnholec

 

55. Zeman Petr                                     černý, červený, žlutý a modrý srdcový,

      Husova 747                                        žlutý čapík a tygr

      517 41 Kostelec nad Orlicí

      604 831 004

 

 

 

 

 

 

 

 ------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

 Vítejte na I.  mezinárodní expozici

moravskoslezské pobočky klubu chovatelů brněnského voláče

 

 

     jsme rádi, že můžeme v Práčích přivítat expozici nejrozšířenějšího holubího plemene, našeho národního „malého klenotu“. V poslední době zažívá chov brněnského voláče „chovatelský boom“  i ve své dominantě. Právě určení jeho místo původu, zrodu, rozhýbalo spoustu emocí. Bohužel ty záporné. Vždy, když vyjde nový vzorník „rozjede“ se diskutabilní snůška důležitých informací o tom, proč místo původu, vzniku, vyšlechtění, rozšíření atd. brněnského voláče je Praha (Čechy, střední Čechy apod.). Pro laika nechovatelského návštěvníka to je jistě nepochopitelné, v obecné rovině platí téměř vždy že: prácheňský kánik pochází z kraje se střediskem středověkého hradu Prácheň, vídeňský slepičák z Vídně, budapešťský rejdič z Budapešti, norimberská bagdeta z Norimberka atd. Asi by nejen údiv vyvolalo určení původu rakovnického kotrláka třeba z Ostravy, ostravské bagdety z Komárna, komárenský kotrlák z Bavorska, bavorský voláč ze Sedmihradska a zase by výčet byl nekonečný. Už jsme si zvykli, že „holubářská generalita“ si od svého vzniku, myslím tím tu oficiální vzniklou po roce 1918, klade místo původu mimo města Brno i Prahu či Čechy. Vcelku je to pro většinu chovatelů jedno, krása tohoto holoubka je přednější, kdyby -

Ve všech chovatelských časopisech jsme si mohli přečíst výčet holubářské literatury, hlavně německé, stesky na tu českou, na neexistenci moravské či správněji česky psané z Moravy. Bohužel, když mluvím o všech,, v jednom - časopis Holubář (mimochodem vřele doporučuji, stojí za to) jsme se mohli dočíst, že brněnský voláč má - dle mínění starých pražských holubářů - svůj název  podle toho, že mu „brní nohy“. Nevím brnělo pisateli tohoto pojednání, ale nohy to určitě nebyly. Nevím, že by roku 1910, kdy vznikl v Německu klub chovatelů brňáků, překlad do němčiny „brněti“ zněl stejně jako název pro hlavní město moravského markrabství. Ale nechme „úlety“ stranou, současná holubářská generalita, konkrétně předseda posuzovatelů  přítel S. Chrastil vcelku diplomaticky (Holubář č. 2/2008) „ uklidňoval „ emoce. Dotkl se témata „německých brňanů!“, co by chovatelů brňáků a máme tu další „ téma“. Ale zkraťme to. .Prvopočátek „všeho“ pochází z knihy Kropftaubenbuch“ od nestora holubářské literatury Prutze. O původu názvu brňáka píše – dovezen němci z Brna. To je hlavní spouštěč „ úletů“ typu – brňáka si v Praze koupil brněnský němec a ten je vyvezl do Brna. Další již bývalý holubářský funkcionář, dosud činný posuzovatel přítel petrovský sice již připouští  a v časopise Chovatelský magazín  již dokládá existenci Brňáka (resp. jeho název již v roce 1845), ale i on se v článku vrací do vyjetých kolejí prosazující pražský původ brňáka a samozřejmě J. Vrbku pejorativně nazývá moravským patriotem. V závěru vyzývá čtenáře k přečtení si počtu vystavených brňáků před 100 lety na výstavách v Brně – přítel petrovský uvádí vystavení dvou párů z roku 1984. Já jsem v Brně nehledal , ale podle zmíněné rady, bych navrhl název „Znojemský voláč“, ve Znojně při příležitosti oslav 65. narození J. M. císaře rakouského Františka Josefa I. bylo v srpnu 1895 na zahradě hostince pana Flaischmana  vystaveno 32 párů brněnských voláčů. Ale dost ironie. Problémem všech

historických úvah (nejen chovatelských o holubech, ale i králíků a drůbeže, spolcích, výstavách má jed o velké KDYBY –

Do roku  1918 musí všichni, chtiví psát cokoli o historii, respektovat tehdejší státoprávní uspořádání - vztah mezi Čechy a Moravou.Velice zjednodušeně řečeno – Morava poslouchala Vídeň  a co se děje v Praze je moc nezajímalo. Pokud cokoliv vyšlo v psané podobě na Moravě  - v Praze to nenajdeme, musíme do Vídně. Je to bohužel špatný výklad, již v dějepise na základní škole, pojmu české království. Oficiální název byl – Země Koruny české a opravdu to tak fungovalo skoro 1000 let. Karel IV. Věnoval 6 let vytvoření „ „právního systému nezcizení Zemí Koruny české“, ale již po jeho smrti došlo k paradoxu – moravský markrabě byl podřízen českému králi, ale ten zase jemu, neboť markrabí Jošt byl zároveň  císařem římským (rozuměj Svaté říše římské). Takže jen letmo – 1865 je v Schónbrunu  ve Vídni (nejstarší ZOO) na voliéře malých holoubků vedeno – holub voláč z Brna (volně přeloženo), roku 1857 dovezl hrabě Karel Vilém II. Haugwitz Ferdinandu Dobrotivému „brňáky“ do Prahy (odstoupivši císař dožíval na Pražském hradě – mimochodem ob civíval a choval pražské purclíky) do Prahy, Hochstetter (zahradník univerzity v Túbingenu) směnil francouzského berana za brňáky dr. Rufzem de Lawison z Francie (ředitel ZOO) před rokem 1870 atd.

Ať již původ brňáka dopadne jakkoli vznikl a zušlechtěn byl především na šlechtitelských sídlech. Jeho chovy byly součást………      

Jednu z nich baronesu Markétu vidíte na obrázku s komtesou Ilka von Wehnwr (schválně, která je která). Baronesa byla maďarského původu, nikdy se česky nenaučila,považovala češtinu za těžký jazyk Uměla italsky, francouzsky, německy Maďarska, četla latinsky a řecky, uměla hrát na klavír, tenis dokonce hrála na turnajích a měla ráda „cholůbki“, samozřejmě Chorinského z Ledské (původně česká šlechta, od 15. století usazena na Moravě), o zámek Sádek ( u Kojetic u Jaroměřic na Rokytnou) přišli hned po válce, zatím co bratři Chorinští (Viktor měl bratra hraběte Bedřicha) stačili odjet kočárem přes Slavonie do Rakouska, ženy to štěstí neměly a sledovaly „konfiskaci“ zámku. Z písemností mě zaujal soupis majetku pana C. – jméno je nečitelné, respektive jeho poznámka – „spousta holubů zvaných brňáci ve 28 barevných odstínech, množství nelze spočítat – je jich asi přes sto“!! 28 barevných rázů. Na zámku byla k vidění lepší nabídka než na celostátní výstavě. Vraťme se k pánům Chorintským. Jejich matka rozená Trautsmansdorfová z Hostimi u M. Budějovic byla spřízněna s hrabětem Karlem Vilémem II. Haukwitzem z Náměšti nad oslavou. Jeho syn právě inicioval „návštěvu“ výstavy Hospodářské školy ve Znojmě, kde vedl „takovou delegaci z Vysočiny“ ve složení – hraběcí rodina Atemsů z Krasonic, Haukwitzové z Náměště nad oslavou Vrbnovi z Jaroměřic nad Rokytou, baron Kavalr z Jihlavy Valdštejnové z Třebíče, baron brata z Budišova, kníže Lowenstein z Lesonic, páni z Jevišovic, páni  z  Budkova, hrabě Belerédi z Brna-Líšně, likérník Norek z Telče, hrabě Rarach z Velkého Meziříčí. Slušný výčet. Neodjeli samozřejmě s prázdnou. Mimo baroni Viktora Chorinského, který se zajímal o králíky, mimo jiné měl jeden z největších a nejlepších chovů angor za tzv. první republiky na Třebíčsku, byl samozřejmě největší zájem o holuby - hádejte jaké? Bohužel, jak je snad ve Znojmě pravidlem, chybí rok té výstavy, šlo o období konce 19. století.

A pár perliček na závěr…..

-Roku 1891 si dovezl hrabě Tauber z Křižanova u Brna brněnského voláče. Jeho manželka to komentovala slovy , že „si nemohla na ty šeredné pr´tvé holuby, co mají na krku jablko místo ohryzku, vůbec zvyknout“, ale již po měsíci vysedávala na lavičce a sledovala jejich „ let  či sladké poskakování po střeše“. 

-Roku 1925- senzace vítěz výstavy F. Heger s brněnskými voláči černými bělopruhými a ukončil tak letitou nadvládu štraserů na znojemské podzimní výstavě.

-Zatímco jihočeští králíkáři mají přesně zdokumentované prvopočátku chovu králíků – na objasnění: majitel panství Višňovského Jan Zahrádecký povolal v 16. století do městečka novokřtěnce (po porážce německé selské války (obdoba našeho husitství, ale se stoletým zpožděním) vznikla v důsledku nespokojenosti s výsledky války sekta novo-křtěnců (dieWiedertáfer). Tvořili jí ponejvíce řemeslníci bezzemci a drobní rolníci. Označení novokřtěnci se jim dostalo od jejich odpůrců. Oni sami nazývají prostě – bratři. Novokřtěnci se jim říkalo proto, že přijímali křest ne jako nemluvňata, ale později. Označení habán a toufar vzniklo z německého slova Haushaben (společný dům), který obývali a ze slova der Taufer – křteněec). Největší komunita vznikla v obci Trstěnice (dříve Křtěnce). Bylo jich tolik, že za úplatu je Zahradeční „uvolnili“ pro pány z Hradce (Jindřichova Hradce) konkrétně Adama II. Ten se pustil do obnovy a renesanční podoby zámku Hluboká, proto potřeboval zdatné hospodáře.. Kolem roku 1576 přišli na Hlubokou pod vedením  Martina Bindra, již 1582 prodával Jan Kunrat (někdy uvedený jako Johann) „přebytečné králíky „. Z roku 1592 známe i cenu – párek králíků stál 6 grošů. Ale zpět k holubům. 1587 zemřel v Trstěnicích mlynář a zároveň pastor Wendl Holba, mimochodem kázal i česky. Z pietních důvodů  navštívil na jaře 1967 skupinu potomků novokřtěnců Trstěnice, momentálně žijí v Jižní Dakotě Otec Georgie (Jiří) Holba (tehdy mu mohlo být okol 60ti) byl chovatelem brněnských voláčů, mluvil česky, syn Henry (Jindřich) Holba mimo brňáků choval i pávíky. Otec při cestování po Moravě hodlal navštívit chovatele Chynga Slama(Hynek Sláma) o němž se dozvěděl, že chová volaté „štrase“, a chtěl si je pořídit. Jak to dopadlo nevím, ale na podzim toho roku odcestovala dřevěná bedýnka s „nějakejma holubama“ v nákladním vlaku ze Znojma do Retzu (Rakousko), jméno „mašinfíry“ nesmím prozradit, ale asi za dva roky stejnou cestou přivezl novozélandské králíky.

-posledním velkým chovatelem brňáků byl M. Svoboda z Dolních Kounic, na modré měl plemennou stanici a 10.-11. ledna 1952  na Celostátní výstavě holubů obdržel Mistr ČSR (Československa) v chovu holubů.

 

 

Tož se chlapci snažte !

 

Uvádíme úvodník z katalogu výstavy Moravsko-slezské pobočky z výstavy v Práči – zveřejnění na požadavek předsedy klubu přítele Baláše.

-------------------------------------------------------------------------------------- 

 

 

 

  Práče (okres Znojmo) 2008

  V krásném kraji, plném malebných vesniček se konalo setkání chovatelů klubu BV, sdružených  v Moravsko-Slezské pobočce. Počasí bylo více než nepříjemné. Mlha, déšť a kluzká cesta nám znepříjemnily dopravu na tuto akci. Každá cesta za BV je pro osádku našeho automobilu svátkem i když nebylo k vidění zase až tolik BV, nebylo zbytečné putování, neboť větší části výstavy v Práčích byly regionální výstava na které bylo 700 ostatních holubů v mnohdy vynikající kvalitě. Zejména zaujala kvalita českých a moravských bagdet, staváků, anglických jeptišek nebo pštrosů. Na některá plemena jsem zapomněl a za to se Vám omlouvám. 

     Pojďte se však podívat, již konečně, na Brněnské voláče zde vystavené Bílých bylo předvedeno větší množství, kvalitně, až na několik vyjímek,  mne však nepřesvědčují. Méně vztyčené postoje, hrubší postavy i nohy a za časté i rozbíhavé postoje. Nejlepší bílé již dlouhodobě předvádí Marek Fila. Modří černopruzí, až na několik holubů  a 2 holubice v žádném případě nesplňují standard plemene. S tím, že posuzovatel příliš nezvládl svojí úlohu a ŠAMPIONA udělil na holoubka se značně rozbíhavým postojem. Tento, ale i vedlejší mnohem kvalitnější holoubek patřil příteli Zaoralovi ml. Červení se na naše poměry znatelně zlepšují. Jsou pěkní v barvě, figurnosti a jsou drobní. Tento velký kus práce udělal zejména přítel Křivák. Žlutí doplatili na chladnější počasí, kdy se příliš mnoho nepředváděli. Je potřeba zapracovat zejména na zdrobnění postav. Tygři - ve výborné kvalitě byla zejména kolekce přítele Křiváka. Dvě holubičky byly opravdu vynikající. Posuzovatel mohl klidně přidělit více bodů. I zde posuzovatel vybral nejhoršího tygra na čestnou cenu. Několik holubů v anglické kresbě, bohužel nebylo vůbec připraveno na výstavu. Byli jemní,  postavení a ve vynikajícím opeření - jen ta volatost zcela chyběla, škoda. Plavých -  žlutě a červenopruhých bylo poměrně dosti kvalita však byla pouze u několika žlutých. Ostatním chyběla zejména kulovitá volata a většina červených má dlouhé zadní partie. U běloušů byl k vidění parádní pár modrých. U ostatních pozor na bílé nestandardní peří na volatech. Z bělopruhých bylo k vidění jen několik isabel. Ty kvalitní předvedl přítel Smíšek, jako host. Totéž  platí o sedlatých, kteří se po několika kusech předvedli ve všech varietách. Vynikající žluté i červené předvedl přítel Smíšek. Poslední kategorií jsou, jako již tradičně holubi ve třídě AOC. Někteří chovatelé však dostatečně nepochopili v čem třída AOC spočívá. Někteří jedinci nesplňovali základní parametry BV a  proto i tak po zásluze byli oceněni, nebo neoceněni. Co říci závěrem.

     Každé předvedení BV na výstavě je dobré. Pokud snaha bude směřovat vždy jen směrem k BV a oprostíme-li se od nacionálních vlivů, půjde šlechtění a vztahy směrem kolem BV tím správným a jediným směrem.

 

Chovu zdar přeje                       

 Vítek Dostál                                      

  

 

 -------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Proč?

 

 

     Na výstavu moravské pobočky chovatelů „brňáků“  jsem se těšil. Holoubky jsem měl nachystané, ale bohužel zdravotní stav mě nedovolil na výstavu odjet. Tolik na omluvu.

     Po přečtení úvodníku jsem byl otráven. Měl jsem za to, že původ „brňáka“ byl s konečnou platností vyjasněn. Chovám „brňáky“ nepřetržitě 50 roků a původ nebyl důležitý. Úvodník zaváněl nacionalismem. Není to pro holubáře důstojné. Proč se ozývám já. Mě prozatím nic nebrní. Možná, že pisatele úvodníku (není podepsáno) něco brní pravděpodobně z    „chlastu“,  ale to není můj problém.

    Pro vysvětlení těm, kteří nevědí proč ono „vtipné“ brnění, rád vysvětlím. Před několika lety na výstavě, kde měl klub instalovanou ukázkovou voliéru holubů s informačním plakátem, že jde o „Brněnského voláče“  mě oslovil starší pán „neholubař“ proč Brněnský. Pozorně si povídání přečetl a řekl doslova toto. Můj děda holubář z Prahy na dotaz proč těmto poskakujícím veselým holoubkům se říká „brňáci“ vysvětlil takto. Při chůzi potřepávají nožkami, jako když je brní, tak se říkalo, to jsou ti, co je nohy brní to je brňáci. Tolik vysvětlení, Vzal jsem to jako úsměvnou historku. Děda asi nebyl při smyslech. Nebyl holubář.

     V úvodníku, který se též zabývá historií chovu brňáků na Moravě popisuje větší množství brňáčků v chovech šlechty. Vždy je zmíňka  o holoubku  „brňák“. O původu ani zmíňka. Možná, že je současně s náboženstvím donesli Cyril a Metoděj. 

     Já se ztotožňuji s názorem odborníka, holubáře a znalce pana Jindřich Voráčka. Názory lidí, kteří se domnívají, že jsou machři, ať si to myslí, Dobře jim tak. Ovšem příště až něco napíší ať se podepíší.

     Jsem téměř nejstarší člen klubu BV. Vzpomínám na výstavy, schůze v Praze na „stříbrný vítr“, který zarecitoval přítel Václav Bouška ano to jsme si říkali  „příteli“. Mnoho přátel již není mezi námi, asi by se divili. Jako starší člověk se mohu ohlédnout a zavzpomínat co jsem pro brňáka udělal, ano,  mohlo toho být víc. Pomohl jsem založit mnoho chovů i na Moravě. Zapomněli jste Moraváci, kdo Vás k brňákům „dotlačil“, od koho jste měli tygry, čapíky, plaváky, sedlaté! Nemějte mě proto za blázna.

     Každý starší člověk si musí uvědomit, že ztrácí soudnost a nemoc mu neumožňuje být aktivní. Já si to naštěstí ještě uvědomuji. Výstava v Lysé nad Labem bude pravděpodobně mou poslední speciální výstavou jako posuzovatele i vystavovatele. Budu se věnovat mé lásce „bělopruhé“. Vždy rád přivítám přátele, rád pomohu a rád si s každým „zavrkám“.

 

Děkuji za pochopení

                                                                                                                          Josef Svatuška  

 

        

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář